Paměť národa - Ing. Oldřich Šplýchal

Neobyčejný životní příběh z Komárova

(zpracováno na základě výpovědi pamětníka)

Šestičlenný tým žáků z Komárovské základní školy v rámci projektu Paměti národa Příběhy našich sousedů zaznamenal příběh Ing. Oldřicha Šplýchala. Příběh člověka, který celý život věnoval práci v železárnách Buzuluk Komárov a významnou měrou se zasloužil o znovuotevření a zachování komárovského muzea litiny.

Pan Šplýchal se narodil roku 1940, během 2. světové války, v Komárově. Jeho rodiče si nemohli dovolit jíst „stříbrnými lžičkami“, ale starali se o něj hezky a prožil krásné dětství. Navštěvoval místní základní školu v Komárově a poté šel dál na střední průmyslovou školu v Hořovicích, kde vystudoval obor slévárenství. Ve volném čase se aktivně věnoval fotbalu, ve kterém byl velmi dobrý, a proto se jím chtěl živit v dospělosti. V zimě se také věnoval hokeji, který trénoval na komárovském rybníku spolu s kamarády. Po ukončení střední školy s radostí nastoupil na *umístěnku do Buzuluku Komárov, tedy zůstal doma.

Zanedlouho ale musel nastoupit na povinnou vojnu do Hranic na Moravě, kde studoval školu důstojníků v záloze. Po ročním absolvování této školy byl převelen k bojového útvaru, který byl ve Strašicích.Během vojny podal přihlášku na vysokou školu technickou do Prahy, ovšem kvůli Kubánské krizi nemohl nastoupit hned.

V Československu se vyhlásila mobilizace, vojska byla doplněna do plných stavů. Pan Šplýchal, který byl poslední rok na vojně se slibem, že může jít dříve do civilu, bohužel musel zůstat. Během této mobilizace obor, na který se hlásil, byl přemístěn do Plzně. Zajímavostí je, že už na vysoké škole byl jeden z hlavních předmětů ekonomie, kde se vyučovala především nauka podle osnov ekonoma Oty Šika. Tato ekonomie ovlivnila ekonomické myšlení celých dalších generací, protože se učilo o tom co teprve bude. Studoval až do roku 1966 kdy promoval jako strojní inženýr.

S Buzulukem Komárov je také úzce spjato i muzeum umělecké litiny, které dříve bylo i zeměpisné. Založení muzea v Komárově předcházela existence podnikové vzorkovny železáren Buzuluku. 8. května 1976 je muzeum, již potřetí, slavnostně otevřeno. Na jednom místě je soustředěno nespočet litinových exponátů, které tvoří ojedinělou sbírku dokumentující běh času a umění mistrů slévačů. V této době byl pan Ing. Šplýchal pověřen řízením tohoto muzea. Období Pražského jara prožíval společně s ostatními zaměstnanci továrny. Po vstupu spojeneckých vojsk do Československa nastala normalizace a následně probíhaly prověrky. I přes nesouhlas se vstupem a pobytem „spojeneckých vojsk“, mu bylo povoleno studovat

a v 70. letech nastoupil na další studium, tentokrát postgraduální studium automatizace a robotizace výrobních procesů v Brně. Školu si dodělával během práce v Buzuluku, kam v té nastoupil nový ředitel p. Matys a poté Ing. Devera.

Výraznou změnou v jeho životě bylo jeho jmenování novým vedením na místo hlavního metalurga.

Společenské a ekonomické změny společnosti vedly v roce 1989 k Sametové revoluci. V 90. letech nastává období, kdy firmy začínají krachovat a zanikat, ovšem Buzuluk byl jeden z výjimky, protože kromě hlavní výroby dodával díly do nově vyvinutého automobilu Škoda Favorit.

V Buzuluku v této době docházelo k velkému odcizování majetku a do funkcí se často dostali lidé s pochybnou pověstí. Každý chtěl bohužel obchodovat, ale s majetkem podniku. Za této situace bylo i muzeum z důvodu zamezení rozkradení organizačně vyvedeno z Buzuluku pod městys a sbírky následně zpět pod Národní technické muzeum.

Před odchodem do důchodu ještě pan Šplýchal učil na střední průmyslové škole mechaniku a koncem v 90. letech zaslouženě odešel do důchodu.

Aktivně spolupracoval s vývojovým oddělením Škoda Mladá Boleslav. Má dva technické patenty realizované na automobilu Škoda Favorit.

Panu Ing. Šplýchalovi děkujeme, že se zapojil s námi do projektu a poskytl nám spoustu zajímavých příběhů a materiálu dokumentující jeho život a dobu v 20. století.

___________________________________________________________________

*Umístěnka je dokument, který sděluje kam má maturant po škole nastoupit.

Zpracoval projektový tým žákyň a žáků 9. ročníku ve složení:

Michal Bína, Hana Šplýchalová, Ester Belšánová, Jakub Dbalý a David Kubát.

Paměť národa - Ing. Oldřich Šplýchal  Typ: PDF dokument, Velikost: 223.86 kB