Městys Komárov

Umělecká litina

 

Počátky odlévání litiny

Neodmyslitelnou kapitolou dějin komárovských železáren, byla produkce již zmíněné umělecké a stavební litiny, jíž se proslavily jako vůdčí podnik v zemi.

Nutno poznamenat, že umělecká, či zdobná litina nebyla původně hlavním výrobním zaměřením železáren. Cílem hutnění železa bylo získat kujný materiál, kdy byla vytavená hmota z dýmaček, později vysokých pecí dále zkujňována ve výhních. To se odehrávalo v hamrech, kterých byla v okolí Komárova, především na Červeném potoce, celá řada. [1]Surové železo, vyrobené ve vysokých pecích, se jednak odlévalo do housek a zkujňovalo, jednak se ho používalo jako litiny. Spotřeba litiny nebyla v počátcích velká, v jednotlivých železárnách v 17. a 18. století nepřesáhla 10%, s výjimkou válečných let, kdy se odlévaly dělové koule. Nejčastějšími odlitky byly závaží, hmoždíře, kotle, nosníky, plotny do zkujňovacích výhní, kovadliny, rošty, vodovodní trubky a jiné, čistě praktické předměty. Objevuje se i první umělecká litina, především krbové a kamnové desky s plochou reliéfní výzdobou na lícní straně.

Běžné litinové zboží se odlévalo přímo z vysoké pece, což vyžadovalo výrobu šedé slévatelné suroviny, na níž byla většina železáren v Čechách zavedena. Bylo to dané složením místních kyselých a fosfornatých rud, které pro slévárenství vyhovovaly, ale byly naprosto neuspokojivé pro výrobu oceli. Právě z toho důvodu ve starých železárenských provozech poměr výroby litiny, především v průběhu 19. století, vzrůstal a udržel si své postavení. Tento typ provozů, tradičně zavedených na hutnění železa v dřevouhelných vysokých pecích, nemohl konkurovat nově nastupujícím koksovým pecím, či kvalitnější oceli dovážené ze zahraničí.

 

Umělecká litina

1Vžitý název pro výtvarně zpracované litinové odlitky hutních a slévárenských závodů převážně z období průmyslové revoluce. Odlitky byly velmi rozmanité co do druhu, uplatnění i provedení.

Počátky uměleckého slévárenství jsou spojeny s nástupem nepřímé výroby železa a zavedením vysokých pecí, skýtajících tekutou surovinu. Již od počátků odlévání dřevouhelného surového železa vznikaly vedle běžných výrobků i předměty výtvarně zpracované. Z reliéfně zdobených litinových desek se od 16. století sestavovala hranolovitá kamna, jiné reliéfní desky byly odlévány jako krbové, pamětní a náhrobní. V následujících staletích zahrnovala hutní produkce výtvarně řešená litinová válcová kamna, hmoždíře, dělové hlavně a výjimečně i figurální plastiky. Tato tvorba však bývala jen příležitostná, výroba odlitků pro technickou praxi v železárnách vždy převládala.

K rozmachu uměleckého slévárenství železa došlo až v době napoleonských válek a zejména v následujících desetiletích, kdy vlivem nedostatku neželezných kovů a všeobecného ochuzení po státním bankrotu r. 1811, vzrostl význam litiny jako nejdostupnějšího materiálu. Mnohé české železárny tehdy v krátké době dokázaly, že i obyčejná a levná litina může v uměleckém průmyslu soutěžit s ušlechtilými kovy. Výběr uměleckých litinových odlitků byl v té době neobyčejně bohatý. Nebylo téměř oblasti, do níž by umělecká litina nepronikla, nebo se alespoň nepokusila. Kromě uplatnění v oborech, jež byly běžně její doménou, dokázala nahradit bronz v pomníkové a portrétní plastice, osvědčila se dobře v zahradní plastice a zaplnila svými deskami a kříži české hřbitovy, dávajíc jim tak jejich příznačný ráz. Největší, až nepřeberné rozmanitosti však umělecká litina dosáhla v oblasti užitkových a dekorativních předmětů pro měšťanské příbytky a v drobné plastice všeho druhu. Dokonalou ukázkou zpracování železné litiny a vrcholným slévárenským výkonem byly pak české empírové litinové šperky.

Po celé 19. století se ve výtvarném pojetí litiny objevují mnohé historizující styly. Empír, klasicismus, novogotika, baroko a další. Obliba umělecké litiny přetrvává i koncem 19. století, kdy do uměleckého lití proniká nový výtvarný prvek uměleckého stylu-secese. Uplatňuje se důraz na ornamentiku, tvořenou rostlinnými prvky, jako květy, listy, keři, stromy, ale i reliéfní kompozicí figurální. Uměleckou litinou jsou zdobeny významné budovy a paláce nejen v Čechách, ale i v celém Rakousko- Uhersku a jinde v Evropě.

1Vedle popsaných forem nalezla umělecká litina, zvláště ve 2. polovině 19. století, široké uplatnění i ve stavitelství a architektuře, a to jak v nosné konstrukci nových staveb (nádražních hal, tržnic, dvoran, lázeňských kolonád, zámeckých skleníků, mostů a obytných domů), tak jako architektonický prvek nemalého významu. V té roli sloužila k výzdobě objektů i k oživení městského prostoru v podobě sloupů a těles veřejného osvětlení, nejrůznějšího mřížoví, plotů, litinového domovního detailu, arkýřů, parkových kašen a doplňků, i monumentální plastiky. Tato část litinové produkce se někdy nazývá stavební.

K hlavním producentům umělecké litiny v 19. století patřily v Čechách především železárny hraběte Vrbny na hořovickém panství se slévárnami v Komárově a fürstenberské železárny na panství Křivoklát. Na Moravě pak Salmovské železárny v Blansku. Ve značné míře byl však tento sortiment dodáván z desítek dalších železáren. K nejznámějším středoevropským výrobcům náležely pruské královské slévárny v Glivicích a Berlíně.

 

Umělecká litina Komárovských železáren

Nespornou zásluhu o zdokonalení výrobních procesů, zvýšení produkce i kvality litinových výrobků lze přičíst tehdejším majitelům komárovských železáren, hrabatům z Vrbna. Zejména Rudolf, hrabě z Vrbna který se ujal komárovských železáren v roce 1785 byl význačným průmyslovým expertem se znalostí mineralogie, metalurgie a odborník na hutní procesy. Své znalosti získal a zdokonaloval při praxi v zahraniční. Na otcovu práci a udržení kvality umělecké litiny navázal i jeho syn Evžen (Eugen).

Na věhlasu umělecké litiny nenese zásluhu pouze kvalitní litina a slévačská práce, ale také umělecká příprava odlévání. Právě Rudolfovi je přičítána zásluha o zavedení vlastního uměleckého atelieru a modelovny v Komárově. Zde vznikaly pod vedením vynikajících modelérů skutečná umělecká díla – modely, používané pro obtisk reliéfu a přípravu formy a následné odlévání kovu. Známí jsou zejména Kaucký, Šoustek, Roz a především místní rodák Dominik Zafouk, jehož práce byla srovnávána s tehdy nejlepšími slévárnami – s pruskými Glivicemi a Berlínem.

1Vedle nepřeberného množství drobnějších předmětů, určených pro měšťanské příbytky, nutno uvést alespoň nejvýznamnější komárovská díla.

V komárovských železárnách byl vyroben monumentální památník protinapoleonské bitvy u Přestanova (1836), památník věnovaný obětem důlního požáru v Příbrami (1892), náhrobek biskupa Leopolda Thun-Hohensteina na Malostranském hřbitově (1830), kandelábry slavnostního osvětlení z pražských náměstí (Osmiramenný kandelábr na Hradčanském náměstí, Kandelábr na Malostranském náměstí, Čtyřramenný kandelábr u Rudolfina na Náměstí Jana Palacha), litinovou výzdobu Národního divadla a Národního muzea, Hanavský pavilon pro Zemskou jubilejní výstavu r.1891 a další objekty, s nimiž se stále můžeme potkat při procházkách městy na jejich původních místech.

Nejširšího a nejrozmanitějšího uplatnění dosáhla umělecká litina v první polovině 19. století. Odlévaly se kalamáře a potřeby na psací stůl, nejrůznější stojánky (na nože, kapesní hodinky, flakóny) cukřenky, dózy na tabák, dekorativní nádoby na ovoce a květiny, drobné medaile, portrétní plakety a medailony, reliéfy, plastiky, těžítka a busty slavných současníků. Do interiérů měst a volné krajiny vstoupila litina v podobě mříží, kašen, rozhleden a památníků bitev. Mezi litinové předměty, jejichž funkce nebyla pouze užitná a které byly výtvarně zpracovány, měla své důležité místo na počátku 19. století i svítidla, tedy svícny rozmanitých druhů a velikostí, kahánky, olejové lampy a lampičky, lustry, a drobnosti související se svícením.

Zvláštní kapitolou uměleckého odlévání železa jsou litinové šperky, s jejichž výrobou započaly na poč. 19. století pruské slévárny. Vysoká kvalita litiny a zdokonalené formovací techniky umožnily odlévat velmi jemné tvary drobných článků a medailonků. Z těch byly vzájemnou kombinací sestavovány náhrdelníky, náramky, náušnice a další ozdoby. Výrobou litinových šperků prosluly v českých zemích železárny v Komárově na panství Vrbnů, spolupracujících při jejich navrhování s pražským klenotníkem Johannem Richterem. Komárovské šperky byly s velkým úspěchem prezentovány na průmyslových výstavách v letech 1828 až 1836 a jejich úroveň byla plně srovnatelná se špičkovými pruskými vzory.

Význam umělecké litiny rostl postupně se zdokonalováním technologie a výtvarné složky uměleckého lití. Litina pronikla téměř do všech oblastí dekorativního umění koncem 18. a zejména v 19. století.

Éra hromadné výroby litinových uměleckých předmětů končí ve dvacátých letech 20. století. Za první světové války je slévárenská produkce podřízena potřebám zbrojního průmyslu. Po jejím konci se umělecké lití v Komárově soustřeďuje jen na ojedinělé zakázky.

 

Expozici komárovského muzea je možné rozdělit na několik částí :

 

1. Drobná dekorativní a užitková litina

Těžítka, drobné plastiky, lampy, lustry, vázy, svícny, popelníky, rámečky, sošky, pečící formy a pod. Patří sem i slavná litinová kolekce šperků.

 

2. Monumentální litinová plastika

Sloužila jako doplněk veřejných prostor, parků a budov. Obsahuje busty a sochy, sloupy. Např. Socha císaře Františka Josefa I., busty Wilhelma knížete von Hanau , busta císařovny Alžběty zvané Sisi.

 

3. Funerální litina

Kříže, náhrobní desky a tabule. Křížová cesta v komárovském muzeu a v kostele v Mrtníku jsou unikátním uměleckým dílem. Kříže a plastiky zdobí i přilehlý hřbitov.

 

4. Pamětní desky

Desky z pomníků.

 

5. Medailony a medaile

Např. medailony B. Němcové, Františka Palackého( Myslbekova škola 19. století).

 

6. Plakety a reliéfy

Jsou na nich zobrazeny významné osobnosti, výjevy z dějin literárních a hudebních děl. A. Jirásek, J.A.Komenský, píseň Kde domov můj, aj.

 

7. Stavební, interiérová a zahradní litina

Mříže, zábradlí, sloupky, zahradní lavičky, vázy, květinové stolky, kamna a jejich části.

 

 


[1] Z.Rasl, I.Laboutková, Přehled dějin českého hutnictví, Národní technické muzeum, 2014, ISBN978-80-7037-246-3

 

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

28.5.2006

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 7. 2021

bourka

Bude polojasno až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 18 až 14°C.