Z historie
První písemná zmínka o obci Komárov pochází ze 13. května roku 1263, kdy je na zakládací listině při vysvěcení kláštera Na Ostrově (sv. Dobrotivé) podepsán jako jeden ze svědků Bohuslav z Komárova, zřejmě jeden z předků rodu Pešíků, kteří drželi Komárovský statek až do roku 1602.
Původním sídlem Pešíků byla komárovská tvrz přestavěná Kunatou Pešíkem (1471-1547), hejtmanem Podbrdského kraje, na pohodlné rytířské sídlo čtvercového půdorysu se čtyřmi věžemi. Zvána byla hradem, později zámkem. Dnes na jejím místě stojí budova muzea, postavená v roce 1888 jako škola. Původní zámek připomínají již jen přízemní sklepy, erbovní znaky na schodišti do patra a gotický portál.
Pešíkové zde rozvinuli zpracování železné rudy těžené v okolí. Už ze 13. století pochází písemné zmínky o zpracování železa v našem regionu a dále z 15. století zmínky o železné huti, později složené z vysoké pece „Dýmačky“ a tří hamrů.
Roku 1602 prodali Pešíkové Komárov s hutěmi Jindřichu Ottovi z Losu, jednomu z českých pánů popravených za účast na povstání proti Habsburkům v roce 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. I za jeho vlády byl zaznamenán další rozvoj hutnictví. Ottové z Losu byl starý rod podnikající v železářství v oblasti Berounky. Patřili jim železárny v Hýskově a Nižboru.
Konfiskací jeho majetku přešel Komárov, až do roku 1902, do vlastnictví šlechty panství Hořovického. Zde je významnou osobností hrabě Rudolf z Vrbna ( 1761- 1823). Jeho čilý a podnikavý duch a technické vzdělání vedly k rozvoji železáren, které se staly ke konci 18. a počátku 19. století nejznámějším závodem doma i za hranicemi a sloužily jako vzor pro vznik dalších podniků. 20. listopadu 1852 koupil celé panství Fridrich Wilhelm von Hanau. Za panování Wilhelma z Hanau, od r. 1889, dalšího z majitelů, zaujímaly železárny výsostné postavení v zemi i Rakousko Uhersku. Proslulé byly především vysoko ceněné výrobky z umělecké litiny. Na slavné tradici slévárenské výroby byl ve 20. století postupně vybudován významný strojírenský závod. V roce 1902 kupuje železárny vídeňská firma C.T. Petzold a spol. Dne 1. října 1919 se stávají akciovou společností. Po znárodnění jsou železárny 5. února 1949 přejmenovány na závod BUZULUK Komárov u Hořovic.
V roce 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys a dalším rozhodnutím z 1.3.1918 mu udělil znak navržený zastupitelstvem městyse. V jeho symbolech je zobrazen erb Pešíků z Komárova i místní hornická a hutnická tradice.
K erbu Pešíků se váže následující pověst. Za panování Vladislava II. patřil komárovský statek vladykovi jménem Diva. Ten byl se svým zbrojnošem Pešíkem, v řadách českého vojska, účastníkem bojů u italského Milána. Oba upadli do zajetí a k sobě přikovaní čekali na popravu. Aby pomohl svému pánu k útěku, nechal si Pešík uříznout nohu. Nepřítel ocenil jeho statečný čin, nechal jej vyléčit a propustil ze zajetí. Doma byl Pešík za svoji věrnost povýšen do rytířského stavu, získal komárovské panství a nosil výstižné erbovní znamení.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Od roku 1962 je s Komárovem sloučena stará hornická obec Kleštěnice, kde se důlně podnikalo již od 14. století.
